Čistička vzduchu je dobrou prevencí proti alergenům

 

Důležité je především pravidelně vysávat prach kvalitním vysavačem a utírat nábytek vlhkým hadříkem. Velmi pomáhá i čistička vzduchu. Sama ji mám ve své ordinaci už od té doby, co se na našem trhu začaly prodávat, a také ji doporučuju svým pacientům.“ říká alergoložka a imunoložka, MUDr. Blanka Haindlová. Přečtěte si rozhovor o rostoucím počtu alergických onemocnění a také o tom, jak těmto onemocněním předcházet.

Statistika nám bohužel říká, že každý osmý alergik se stane astmatikem

Jak závažný problém představují v současnosti v České republice alergická onemocnění?

V posledních deseti letech se tento problém stává stále závažnějším, a to především společensky. Pacienti, kteří jsou postiženi alergickým onemocněním nebo poruchou imunity, jsou totiž daleko méně výkonnější. Například v období pylové alergie mají zvýšenou teplotu, v noci se příliš nevyspí, nemůžou dýchat nosem a v zaměstnání se potom necítí úplně svěží, což má vliv na jejich pracovní výkon. Kvůli tomu pak velmi často začnou trpět úzkostí z toho, že nejsou tak výkonní, pociťují zvýšený stres z obavy o ztrátu zaměstnání, který se zpětně promítá do jejich zdraví. Své pacienty také vždy důrazně upozorňuju na to, že i lehká neléčená alergie se s velmi vysokou pravděpodobností změní během několika let v astma, tedy nejzávažnější alergické onemocnění. Statistika nám bohužel říká, že každý osmý alergik se stane astmatikem.

V české populaci stoupá také prevalence (poměr počtu nemocných k počtu obyvatel – pozn. red.) alergických onemocnění jak u dětí, tak u dospělých. Ještě před deseti lety trpělo nějakým alergickým onemocněním asi 20 % populace, dnes je to už téměř 25 %. Z posledních statistických dat také vyplývá, že s astmatem se léčí 5,1 %, alergickou rýmou 12,3 %, ekzémem 7,1 % a ostatními alergickými onemocněními (např. lékové alergie, alergie na včelí nebo vosí jed, alergie na srst zvířete atp.) 4,2 % české populace. Astmatem trpí celosvětově asi 160 milionů lidí, v České republice to je zhruba 500–600 tisíc.

Výraznější nárůst alergických onemocnění zaznamenáváme především u dětí. Je to dáno tím, že dnešní děti tráví obrovské množství času doma. Jejich hry se přesunuly z ulice a čerstvého vzduchu do bytů před televizní obrazovky a monitory počítačů, což je špatně. V interiéru není tak kvalitní ovzduší, je zde spousta věcí, které na sebe přitahují alergeny, jako jsou například koberce, matrace, peřiny, plyšové hračky, v nichž se drží prach a také roztoči, nebo lepený dřevěný nábytek obsahující toxický formaldehyd. A nesmíme bohužel zapomínat ani na domácí mazlíčky, s nimiž někteří majitelé dokonce spí v posteli.

Ze zdravotního hlediska nepředstavují v dnešní době alergická onemocnění závažnější problém, ovšem za předpokladu, že je pacient správně vyšetřený, dobře léčený, dbá rad lékaře a dodržuje omezení. Je nutno dodat, že alergické onemocnění, pokud propukne, nelze už nikdy zcela vyléčit jako např. angínu. Léčbou lze alergii pouze utlumit tak, že je pacient klinicky bez potíží.

Samotný prach jako takový alergenem není, ale je jeho nosičem

Existují nějaké obecné zásady, jak předcházet alergickým onemocněním?

Ano, existují. Ale pouze jedna jediná je stoprocentně spolehlivá, i když někdy velmi obtížně proveditelná – zcela eliminovat kontakt s alergenem. Svého času byla v Německu hodně propagována také tzv. hygienická hypotéza. Ta říká, že děti, které se narodí na statku, kde přicházejí pravidelně do kontaktu se zvířaty, se zde přirozenou cestou desenzibilizují vůči jejich alergenům. V podstatě totéž děláme i my zde v ordinaci, když předepisujeme vakcínu například proti psím nebo kočičím alergenům, díky které se v těle pacienta vytvoří blokující protilátky IgG4. V České republice ale bez výjimky razíme teorii odstranění alergenu – když máte alergii na určité zvíře, tak je nejlepší ho nemít. Samozřejmě, když jsou pacienti emocionálně vázaní na svého mazlíčka, snažíme se hledat jiná řešení, například doporučujeme čističku vzduchu.

Průběh alergického onemocnění také velmi zhoršuje stres. Existuje dokonce i psychogenní astma, kdy může vlivem stresu náhle nastat dušnost. I poruchy imunity se výrazně zhoršují při zvýšeném stresu a mohou v některých případech vyústit až v tzv. únavový syndrom.

Jaký vliv mohou mít na naše zdraví inhalační alergeny, jako jsou roztoči nebo prach?

Alergie na prach a na roztoče je u nás zhruba stejně rozšířená jako pylová alergie. To, co je v prachu nebezpečné a způsobuje zdravotní obtíže, je jeho bílkovinná součást, tedy roztoč a jeho exkrementy. Jejich inhalace způsobuje na sliznici trvalé podráždění podobné chronickému zánětu. Prvotními příznaky jsou chronická rýma, chronické pálení očí nebo ucpaný nos. V krajním případě, pokud se inhalační alergen ve formě roztoče dostane až do průdušinek, je to dráždivý kašel, který se dostavuje většinou v noci, kdy je aktivita roztočů nejvyšší.

Samotný prach jako takový alergenem není, ale je jeho nosičem. Váže na sebe biologickou alergenní složku, jako jsou roztoči, pyl, plísně atp. Ve městech na sebe navíc ještě navazuje částice výfukových plynů, díky nimž se výše zmíněné alergeny – především pyl a plísně – stávají ještě agresivnější. Na inhalační alergeny jsou nejcitlivější malé děti a staří lidé.

Můžeme se proti prachu v našich domácnostech nějak účinně bránit?

Ano, můžeme. Důležité je především pravidelně vysávat prach kvalitním vysavačem a utírat nábytek vlhkým hadříkem. Velmi pomáhá i čistička vzduchu. Sama ji mám ve své ordinaci už od té doby, co se na našem trhu začaly prodávat, a také ji doporučuju svým pacientům. Je to skvělé zařízení hlavně do bytů v centrech měst, kde se nedá kvůli dopravě pravidelně větrat. Ideálním řešením je také do bytů alergiků, kteří se nechtěji vzdát svých domácích mazlíčků. Aby ale opravdu splnila svou funkci a dokázala ochránit před alergeny, měla by mít vícestupňový – ideálně 5stupňový – systém filtrace doplněný o generátor záporných iontů. Filtry pak pohltí škodlivé alergeny, zatímco záporné ionty vzduch osvěží a budou blahodárně působit na naši psychiku a sliznice. Plusem je i to, že s čističkou vzduchu můžeme větrat jen velmi krátce, což ocení zejména alergici žijící ve městech.

Obecně lze doporučit, aby v bytech alergiků nebyly žádné koberce – místo nich by měla být podlaha ze snadno stíratelného materiálu –, a co nejméně lepidel a chemických látek, které jsou obsaženy například v lepeném nábytku nebo lepených zátěžových kobercích, z nichž se uvolňuje formaldehyd. Kombinace prachu, roztočů a formaldehydu je totiž velmi nebezpečná pro naše zdraví a může způsobit nejrůznější alergické reakce, které se uvádí pod souborným názvem Syndrom nemocných budov (anglicky Sick Building Syndrom – pozn. red.).  Dobré je také vyhýbat se práci v tzv. open space kancelářích. Například v USA a západní Evropě se – mimo jiné kvůli nekontrolovanému přenosu alergenů, virů nebo špatně seřízené klimatizaci, která víří prach – od této koncepce kanceláří upouští. Jako alergolog jsem jednoznačně proti kancelářím tohoto typu tak typických pro velká business centra.

Můžeme v domácnostech alergiků používat k úklidu chemické čisticí prostředky?

Odpověď na tuto otázku je trochu složitější. Samozřejmě uklízet musíme. Existují určité typy čisticích prostředků, které jsou určeny pro alergiky, a proto neobsahují agresivní chemické látky. Navíc některé chemikálie nejsou alergenem, ale způsobují pseudoalergickou reakci, a to zejména u přecitlivělých jedinců. V domácnostech alergiků bychom se raději měli vyhnout také používání jakýchkoli osvěžovačů vzduchu, vonných svíček nebo tyčinek, které mohou způsobit pseudoalergické reakce.

Jaký je váš názor na používání páry při úklidu?

Určitě je to dobrá věc, protože vodní pára neobsahuje žádnou chemickou látku. Na běžný úklid je její použití určitě výhodou. Je to vhodná alternativa k úklidu chemickými prostředky.

Můžeme svým životním stylem nějak přispět k upevnění zdraví?

Určitě, vhodným životním stylem si mohou zlepšit zdravotní stav jak zdraví lidé, tak alergici. U alergiků je důležité, aby pokud možno zcela eliminovali kontakt s alergeny. Ne každý ale chce toto pravidlo dodržovat. Dost často se ve své praxi setkávám například s pacienty, kteří jsou alergičtí na roztoče, ale rádi jezdí na koni a zbavují se tak stresu. Co pomáhá velmi, je pobyt na horách a u moře, kde je ve vzduchu obsaženo hodně záporných iontů a minerálních látek, které pozitivně působí na sliznici.

Fyzická aktivita není u alergiků nijak omezena. Doporučujeme však, aby pacient všechno dělal tak, aniž by si tzv. sáhl na dno svých sil. Neměl by se vyčerpat do maxima, protože pak může – zejména, pokud trpí poruchou imunity – nastat delší doba regenerace a zvýšené únavy. S otužováním je to trochu složitější. Určitě vám pomůže k tomu, že nebudete tak často nemocní, ale nijak vám nezvýší obranyschopnost proti alergii. Navíc zde platí více než kde jinde pravidlo, že nic se nesmí přehánět, protože při prochladnutí organismu výrazně klesá množství protilátek v těle. Proto, když zmokneme a prochladneme, je velká pravděpodobnost, že lidově řečeno „něco chytnem“. Všechno bychom tedy měli dělat s mírou. Znovu opakuji: alergii v současnosti nelze vyléčit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *