Jarní trápení na odpališti

 

Jaro je stále ještě daleko, ale nás golfisty už svrbí ruce od vánoc a každý víkend chodíme kontrolovat dřeva, železa i puttery, jestli jim něco nechybí a budou v cajku, až TO přijde. Ale než TO přijde a budeme vpuštěni na greeny, neškodí zajít se jen tak protáhnout někam na odpaliště. Ta bývají krytá proti větru dešti a tak nás případné rozmary počasí nezaskočí. Co nás ale může zaskočit, je nečekaná ztráta formy (tedy pokud jste někdy nějakou měli J). Po několika „lehce“ nepřesných odpalech přichází fáze vzpomínání, jakže jsem to loni dělal, že mi to celý rok tak šlo! Nepohnul jsem snad hlavou? Každý mi pořád opakuje, ať si na to dávám pozor. Nebo držím hůl moc křečovitě? Ať zkoušíte, co vás napadne, výsledek je vždy žalostný. A teď babo raď.

To je ta správná chvíle obrátit se na trenéra, aby vás srovnal, ale nemusí to být hned to první, co pomůže. Já v takové chvíli sáhnu do bagu a vytáhnu, dnes již značně pomačkanou kartičku, na které mám svého osobního trenéra. Svého guru, který mě dostává do pohody. A o to nám jde v první řadě. Na té kartičce mám s tučně, v několika bodech napsané své postřehy z dob, kdy jsem stál na driveingu a vše mi šlo tak jak má. Odpaly byly rovné a dlouhé, příhry přesné, z každé rány jsem měl radost, kdy jsem byl zkrátka v laufu. Po takovém dni je snadné zauvažovat nad tím, co vám šlo, nešlo a proč. Faktorů ovlivňujících správný švih jsou stovky, ale jde o to nepokazit ty nejzákladnější. Jenže každý má svoje limity a nedostatky někde jinde. Netroufám si nikomu radit, co se týká švihu, ale jednu radu mám.

Zkuste si v několika bodech popsat pocity při povedeném odpalu. Projděte si ho v hlavě pěkně pomalu od zamíření, založení hole, přes nápřah, odpal až po dokončení švihu, kdy už jen stojíte a sledujete, jak míček mizí za cedulí 200m…

Těch bodů nemusí být moc. Jen tolik, kolik si dokážete před odpalem v hlavě znovu zopakovat a potom použít. Seznam by se měl časem zkracovat podle toho, jak se vám jednotlivé body dostanou do podvědomí a stane se z nich automatická činnost. Ba co víc, něco jako rituál.

Kartičku pak ale v žádném případě nevyhazujte! Naopak. Mějte ji vždy u sebe pro případ, že se vám přestane dařit a nebudete vědět jak dál. Zopakovat si těch několik jednoduchých úkonů vás zaručeně dostane do pohody. Sám se pak při jejich čtení plácám do čela a říkám si – jak jsem mohl tohle zapomenout udělat?

Zde jsou body z mé kartičky, které jsem kdysi považoval za důležité zaznamenat a vám přeji příjemnou hru!

  • Stát square
  • Levá ruka vede hůl, pravou lehce přidržuju
  • Do poloviny nápřahu nezrychlovat
  • Pomalu spouštět
  • Otočit se v bocích
  • Propnout v zádech
  • Nechat volně protočit zápěstí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *